Dobrý den, chtěla bych reagovat na pokyn MŠMT k otevírání škol, zejména, co se týká ZŠ. Jsem bývalá ředitelka školy, tuto funkci jsem zastávala 20 let na málotřídní škole a 3 roky na plně organizované ZŠ. Nyní jsem jen řadová učitelka. Mohu tedy říci, že ve školství mám docela bohaté zkušenosti.
Pokyn MŠMT mne docela vytočil.
Pokud se tedy přestanu vztekat nad tímto polovičatým pokynem našeho ministerstva a budu se snažit racionálně uvažovat, napadá mne v této souvislosti mraky otázek a jsem zvědavá, kdo mi na ně dokáže pořádně odpovědět.
První moje otázka, podle mne dost zásadní, je - co je tohle za dokument? Jakou má právní váhu? Je to závazný předpis - tedy nařízení vlády, zákon nebo vyhláška? Obávám se že ve Sbírce to nevyšlo, takže asi ne. Je to tady nějaké doporučení či metodický pokyn MŠMT, které ovšem není závazné a tedy ani vymahatelné?
A druhá neméně zásadní otázka je - ví vůbec rodiče a učitelé, do čeho jdou? Co je čeká a jaké jsou k tomu podmínky? A jsou schopni dohlédnout veškerých důsledků a kompetentně se v této věci rozhodnout?
Další moje otázky už se vážou k samotnému obsahu dokumentu, budu ho označovat jako metodický pokyn:
Např. - Děti před školou se nemají shlukovat, mají dodržovat 2 m vzdálenosti, mají mít nasazené roušky, má se vše organizovat tak, aby se stanovené skupiny nemísily a nejlépe se ani nepotkaly. A ve třídě už mohou být rozestupy menší a roušky mít nemusí? Co to je? Venku se na 2 m a s rouškou mohou nakazit a ve třídě na 1,5 m bez roušky ne? Já jako učitel rozhodnu, zda roušku budou mít nebo ne? A když se někdo nakazí, kdo za to bude zodpovídat? Já jako učitel? Nebo ředitel školy, který tuto organizaci umožnil? Nebo rodič, který dítě do školy poslal?
V šatnách a v jídelně se skupiny nesmí potkat, na toaletách se má minimalizovat styk žáků z různých skupin a dokonce i jednotlivců i učitelů? Jak se to bude organizovat? Budeme všichni chodit na toalety na povel po skupinách a třeba podle abecedy? Bude někdo trvale, jako regulovčík, stát na chodbě a organizovat provoz?
O přestávkách se doporučuje pobyt venku, doporučuje se např. střídat podle sudých a lichých ročníků? Co to je? Mohou se venku mísit skupiny nebo ne? Mohou se mísit jen skupiny sudých či lichých ročníků nebo vůbec? Takže vymezíme venku území pro pobyt jednotlivých skupin tak, aby se nám tam ve 2 metrových rozestupech vlezli?
Skupiny jsou neměnné - takže, když se do 18.5. nahlásí např. jen 15 žáků napříč všemi ročníky, vznikne nehomogenní skupina, která tak už zůstane až do konce školního roku. Co když si to rodiče později rozmyslí a budou si chtít nechat dítě radši doma, mohou ho ze skupiny odhlásit? To jsem z textu taky nevyčetla. Nemluvě o tom, když se rodiče do 18.5. nerozhodnou dát dítě do školy, později už tuto možnost nemají.
Cílem dopolední části je zajistit vzdělávání žáků v obsahu, který škola realizuje v rámci vzdělávání na dálku. Bude-li skupina nehomogenní - tzn. napříč ročníky, budeme tomu učiteli, který bude skupinu dopoledne učit, předávat všechny úkoly, které posíláme žákům, kteří se nadále budou vzdělávat doma? Jak bude takto vzdělávat 15 dětí naráz skrz všechny ročníky (může to být přeci asistent, vychovatel, učitel druhého stupně, prostě kdokoli, kdo nemá s výukou spojených ročníků žádnou zkušenost)?
Pokud se nám ve škole objeví někdo s příznaky covid a následně se jeho diagnóza potvrdí, jdeme všichni - učitelé i žáci včetně jejich rodinných příslušníků do 14 denní karantény?
Roušky nejsou pro nás osobní pracovní ochranný prostředek, ale jen osobní ochranný prostředek, tzn., že si každý zajistí sám, co si sežene, takže zaměstnavatel nemá povinnost učitele vybavit rouškou. Tomu bych ještě rozuměla. Pokud však patří učitel do rizikové skupiny a bude se podílet na práci se skupinou ve třídě, MŮŽE jej ředitel vybavit efektivnější ochrannou pomůckou. A to je co - respirátor FFP2, FFP3, ochranný štít, ochranný oblek - co člověka z rizikové skupiny při práci s dětmi ve třídě bezpečně ochrání před možnou nákazou?
Budeme schopni dodržet uspořádání ve všech třídách podle doporučené přílohy, kdyby se nám nahlásili všichni žáci?Máme na takový provoz dostatek pracovníků a odpovídajících prostor? Na naší málotřídce s cca 40 dětmi a 10 pedagogickými pracovníky, pokud nebude nikdo v rizikové skupině, asi ano. Ale budou i na jiných školách mít tyto možnosti? A pokud ne, tak na některých školách budou školní skupiny a na některých ne? Tedy některé děti se do školní skupiny nemusí dostat a některé ano? Není to potom diskriminační? A podle jakého klíče mají ředitelé děti do skupin zařadit a některé z této možnosti vyřadit, když nedokáží zřídit skupiny pro všechny přihlášené děti?
Jestli jsem dobře pochopila do školy jde, kdo chce, kdo nechce zůstává doma. Ve škole je jen dětská skupina, která se vzdělává podle toho, jak organizaci stanoví ředitel školy a měla by se dopoledne vzdělávat v rozsahu, jaký budou mít žáci, kteří zůstávají doma a vzdělávají se vzdáleně. Odpoledne potom mají mít zájmové aktivity. Hlavní vzdělávání zůstává stále na vzdálené výuce. Takže učitel dopoledne bude učit dětskou skupinu a odpoledne bude vzdělávat nebo kontrolovat vzdělávání těch, kteří zůstali doma?
Když se podrobně podívám na učitele, kteří jsou z rizikové skupiny, tak v metodickém pokynu se píše - Zaměstnanci, včetně zaměstnanců náležejících do rizikové skupiny, i nadále plní své pracovněprávní povinnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu - chápu-li to správně, tedy mají pracovat. A možnosti, jak mohou pracovat, jsou v metodickém pokynu popsané v podstatě tři - učitel:
- bude pracovat se školní skupinou ve třídě, jako ostatní. Sám bude podle pokynu věnovat zvýšenou pozornost při ochraně svého zdraví. Nevíme přesně jak - bude mít roušku a bude si mýt ruce a dětem nařídí, aby měly roušku taky, aby ho náhodou nenakazily? Ředitel může podle pokynu vybavit takového učitele účinnější ochranou. Nevíme sice, co to je, ale když nám to pan ředitel dá, možná nás to ochrání a my budeme učit - dopoledne ve třídě a možná, podle složení skupin i odpoledne vzdáleně doma.
- pan ředitel takového učitele nechá pracovat jen vzdáleně, jako dosud, aby se možné nákaze úplně vyhnul - a bude učit pouze z domova. Ideální z hlediska zdraví pro učitele a z hlediska práva pro ředitele. Pokud se však všechny děti nahlásí do školy, tak ovšem nebude mít co učit a musel by dostat od ředitele nějaké jiné náhradní práce, ale o této možné variantě tento metodický pokyn nemluví.
- pokud takováto organizace není možná, praví pokyn, tak by měl zaměstnanec doložit, že patří do rizikové skupiny (potvrzením od lékaře), a v návaznosti na to se lze se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna (pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu) - tedy nepracuje vůbec ani dopoledne ve škole ani odpoledne z domu a jeho povinnosti musí převzít někdo jiný, kdo ho zastoupí. V tomto případě to však odporuje také té tučně vytištěné větě výše z metodického pokynu. Navíc učitel nedostává plat, a pokud bude více jak měsíc na neplaceném volnu, doplatí si zdravotní pojištění za daný měsíc. Pokud se stane, že v době čerpání neplaceného volna náhodou onemocní, nevznikne mu nárok na náhradu mzdy během prvních 14 dnů nemoci. A dny neplaceného volna se mu také nezapočítávají do doby pro nárok na důchod.
Vůbec nechápu, jak může MŠMT ve svém pokynu doporučit nějakou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o neplaceném volnu? Je to jak proti zákoníku práce, tak proti Ústavě (článek 2 odstavec 4) a Listině základních práv a svobod (několik odstavců). Navíc o neplacené volno žádá vždy jedině sám zaměstnanec a nikdo jej k tomu nemůže nutit. Nevím, který zaměstnanec na to, za podmínek uvedených výše, sám o své vůli přistoupí. A naopak, který ředitel si vezme na triko, že takovému učiteli přidělí práci ve třídě s dětskou skupinou a bude riskovat, že se tento pracovník nakazí a jako ředitel teoreticky potom může čelit případné žalobě zaměstnance za to, že se v práci nakazil.
Učitel, který patří do rizikové skupiny, by za normálních okolností mohl bez problémů vykonávat své pracovní povinnosti. Není jeho vinou, že situace je pod vlivem pandemie a on by při práci mohl být ohrožen na zdraví. Vždyť povinností zaměstnavatele je zajistit zaměstnanci bezpečné pracovní prostředí a není povinností zaměstnance, aby se takové práci svou žádostí o neplacené volno raději vyhnul, jak mu radí tento metodický pokyn.
Navíc stále je i podle ministerstva důraz kladen zejména na pokračování výuky na dálku, tzn. že by takový učitel pracovat měl.
Ještě jsou samozřejmě možné i další alternativy, které už metodický pokyn neuvádí, že takový učitel bude čerpat např. dovolenou nebo se domluví s lékařem a ten mu napíše neschopenku - i v těchto dvou případech ovšem nepracuje vůbec a jeho povinnosti musí převzít nějaký jeho zástup.
Takže otázek opravdu spoustu a odpovědí se jaksi nedostává. A to jsem se dotkla jen základního školství.
Velmi Vám děkuji, co jako Pedagogická komora děláte, že bojujete za školství. To co vláda teď dělá, je podle mne čirý amatérismus. Proč nejedná s odborníky z oblasti školství, máme několik asociací, pedagogickou komoru, je tu spoustu právníků, kteří se specializují na školské právo? Nechápu.
S pozdravem,
Mgr. Ivana Hanáková, učitelka ZŠ a MŠ Dolní Studénky
