Vedení Pedagogické komory, z. s., zpracovalo návrhy k návratu dětí do škol. Postupné otevírání škol musí být především bezpečné, a to jak pro učitele, tak i pro děti a jejich rodiny. Zároveň musí být efektivní, aby školy i rodiče vše organizačně zvládli. Pravidla by měla být co nejjednodušší a zároveň flexibilní, aby bylo možné je snadno uzpůsobit podmínkám konkrétní školy.
Materiál zpracovaný ministerstvem školství, který navrhuje tři fáze otevírání škol, hodnotíme jako příliš komplikovaný. Řada problémů v něm není dořešena. Ředitelé škol například stále nevědí, jak bude organizováno preventivní testování dětí, které má probíhat přímo ve školách pomocí nosních testů. Panují pochybnosti o kvalitě antigenních testů. Po pracovnících škol se budou požadovat zdravotnické úkony, které mají jinak zakázány. Při testování nejmladších dětí mají asistovat jejich rodiče, což je v rozporu s platnými protiepidemickými opatřeními, která striktně omezují přítomnost dalších osob ve škole.
Vyvstávají i právní otázky: Jak může škola postupovat, když rodič dítěte odmítá preventivní testování nebo nošení roušky, ale vyžaduje přítomnost žáka na prezenční výuce? Zodpovědnost, aby do třídy mohli vstoupit jen žáci s negativním testem na koronavirus, bude přesunuta na učitele, přestože ti nemají žádnou pravomoc něco takového vymáhat. Za nezletilé odpovídají jejich zákonní zástupci.
Dosavadní protiepidemická opatření v mateřských školách byla prakticky nulová. MŠMT nově navrhuje velmi striktní omezení, která hodnotíme naopak jako přehnaná. Nelze se pohybovat ode zdi ke zdi. Občané tím ztrácejí důvěru v smysluplnost opatření. Navrhujeme, aby s otevřením škol pro žáky prvního stupně ZŠ a předškoláky v MŠ bylo omezeno umísťování dětí do škol určených pro děti rodičů pracujících v integrovaném záchranném systému a dalších klíčových povoláních (včetně pracovníků škol). Děti rodičů IZS by měly navštěvovat své původní školy, ať už mateřské nebo základní. Třídy pro děti rodičů IZS by měly sloužit výhradně pro výjimečné případy, kdy nelze zajistit, aby žák navštěvoval svou kmenovou školu.
Velkou chybou v minulosti bylo, že při výskytu covid pozitivní osoby ve škole nebyla otestována celá třída na koronavirus a do karantény byl poslán například pouze spolužák z lavice. Bezpříznakové děti i pracovníci škol tak dál šířili nákazu ve škole i mimo ni (především ve svých domácnostech). Obzvláště to platí v případě nových mutací koronaviru, kdy stačí k rozšíření nákazy krátké sejmutí roušky během svačiny, oběda či přestávky. Je nutné důsledně trasovat a testovat, aby byli maximálně ochráněni rodinní příslušníci dětí, kteří mohou na nákazu koronavirem doplatit trvalými zdravotními problémy, nebo dokonce vlastním životem. Proto navrhujeme navýšit personální kapacity krajských hygienických stanic, aby trasování, testování i karantény byly důsledné. Prevence je vždy levnější a efektivnější než řešení důsledků nákazy v nemocnici.
Mnohem větší pravomoci by měli dostat ředitelé škol všech stupňů. Ti nejlépe dokážou vyhodnotit možnosti organizace vzdělávání na své škole. Vláda by měla určit pouze mantinely, které bude nutné dodržet. Například nařídit homogenní třídy a skupiny nebo stanovit maximální počet dětí ve třídě během prezenčního vzdělávání, případně celkový počet žáků, kteří mohou být zároveň ve škole. Ředitel školy by tak mohl rozhodnout, zda bude škola pokračovat v distanční výuce, případně kteří žáci budou moci docházet na prezenční výuku. Týdenní rotační princip celých tříd, jak ho navrhuje MŠMT, by byl pouze jednou z možností, jak výuku zorganizovat. V případě žáků prvního ročníku ZŠ preferujeme plnohodnotnou prezenční výuku. Tu mohou zajistit i málotřídní školy nebo další školy s nízkým počtem dětí ve třídách. Ředitelé středních, speciálních či základních uměleckých škol by rovněž měli mít možnost nastavit prezenční a distanční způsob výuky tak, aby to co nejlépe odpovídalo podmínkám konkrétní školy. Není nutné vše nastavovat plošně a jednotně. Ředitelé škol potřebují jasná vymahatelná pravidla stanovená legislativou a právní podporu, nikoliv jen obecné manuály s nezávaznými doporučeními, které již více než rok chrlí MŠMT.
Jelikož aktuální epidemická situace stále není dobrá, je nutné zajistit, aby byl návrat dětí k prezenční výuce zcela dobrovolný. Stát by neměl nutit rodiče, kteří se obávají o zdraví dětí nebo starších či nemocných příslušníků domácnosti, aby své potomky posílali do školy. A to ani ekonomicky. Proto by mělo být až do konce školního roku zachováno ošetřovné i pro rodiče dětí, kterým bude umožněno prezenční vzdělávání, jak tomu bylo před rokem.
Větší rozhodovací pravomoci by měli získat rovněž zřizovatelé škol. Namísto centrálního nákupu antigenních testů jednoho typu by měla vláda financovat i PCR testování, které je sice nákladnější, ale nabízí přesnější výsledky a včasnější zachycení infikované osoby. Snížit náklady na kvalitní PCR testy by mohl tzv. pooling. Tuto metodu smíchání více vzorků ze slin a jejich společnou analýzu úspěšně odpilotovala městská část Praha 9.
Velmi nás mrzí, že ministr školství Robert Plaga dlouhodobě nekonzultuje své kroky s pracovníky škol všech typů, opakovaně obchází školskou tripartitu a nejedná ani se zástupci rodičovské veřejnosti nebo studentů. Důsledkem jsou opatření, která nedávají smysl, nebo je lze v praxi realizovat jen velmi obtížně. Zbytečně tak přidělává práci tisícovkám ředitelů škol, desítkám tisíc učitelů a stovkám tisíc rodin. Příkladem nedomyšlených opatření mohou být povinné roušky v přípravných třídách základních škol, které navštěvují děti na stejném stupni vývoje, jako jsou předškoláci v mateřských školách, kteří roušky nosit nemusí. Nebo stanovení maximálního počtu dětí ve třídě MŠ na 15, přestože ve třídách ZŠ bude moci být nadále až 34 žáků. Nejhorší pro všechny aktéry vzdělávání je časté publikování oficiálních opatření na poslední chvíli.
Za absurdní považujeme aktuální pravidla pro pověřené školy (péče o děti rodičů IZS). Přes kritickou epidemickou situaci v nich celý březen platilo, že v jedné třídě může být až 30 dětí, a to ve věku od 2 do 10 let (děti původně navštěvující MŠ bez roušek). Děti se v těchto školách nemusejí testovat. Učitelé a další pracovníci škol IZS se začali povinně testovat až od 30. března 2021. Vzhledem k tomu, že se jedná o jediné školy, které jsou otevřené, mohlo v nich ministerstvo školství ověřit funkčnost chystaných opatření. To však z nepochopitelných důvodů neučinilo. Otevření škol tudíž proběhne rovnou naostro a plošně v celé ČR, což způsobí zcela zbytečně řadu problémů.
Je třeba se mnohem více věnovat osvětě. Především všude připomínat základní pravidla, která snižují riziko šíření nákazy – omezení počtu osobních kontaktů na minimum, nošení kvalitních respirátorů, časté mytí rukou, důsledné větrání interiérů, dostatečné rozestupy, preventivní očkování atd. Všichni občané by měli být těmito zásadami obklopeni, a to nejlépe ve formě jednoduchých infografik.
Preventivní očkování učitelů bohužel probíhá pomaleji, než se původně předpokládalo. Pracovníci škol, kteří se z nějakého důvodu nemohli zaregistrovat, již tuto možnost nemají. Druhou dávku vakcíny zatím dostalo méně než 10 % zájemců o očkování z řad pedagogů. V některých očkovacích centrech byla vakcinace pracovníků škol pozastavena. Je třeba prioritní očkování pedagogů obnovit, a to především v případě učitelů, kteří mají pracovat v otevřených školách.
Velmi bychom ocenili automatické zveřejňování anonymizovaných údajů k výskytu koronaviru ve školách a školských zařízeních, jak jsou shromažďovány jednotlivými krajskými hygienickými stanicemi a dále zasílány na ministerstvo zdravotnictví. Žádáme o mnohem širší poskytování datových setů s údaji k nákaze koronavirem u dětí a pracovníků škol, které shromažďuje ÚZIS a další instituce. A to nejlépe způsobem umožňujícím dálkový přístup, nebo alespoň pro vybrané organizace a odborníky ve formě predikativních datasetů. Nyní nejsou zveřejňovány například počty testů v dané věkové kategorii, což vede ke zkreslení výsledků, kdy jsou známy jen absolutní počty nově pozitivně testovaných osob, nikoliv relativní poměr pozitivity testů u dětí nebo pedagogů.
Současný právní rámec pro distanční způsob vzdělávání považujeme za nedostačující. Je třeba urychleně novelizovat školský zákon. Například doplnit do zákona odkaz na vyhlášku, kterou se stanoví konkrétní povinné náležitosti distanční výuky pro daný typ školy.
Vzhledem k výše popsaným nedořešeným problémům považujeme plánované otevření škol od 12. dubna 2021 v takovém rozsahu, jak je popsáno v první etapě materiálu MŠMT “Návrat dětí do škol (duben 2021)”, za organizačně nezvladatelné a nebezpečné. Vše by se mělo nejprve velmi pečlivě připravit a vyzkoušet v rámci pověřených škol pro děti rodičů integrovaného záchranného systému, případně na málotřídních školách.
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
• MŠMT: Návrat do škol (duben 2021) + 1. fáze návratu do škol (tabulka) + materiál s vysvětlením
• ÚZIS: Koronavirus a školství (prezentace)
• Reakce Iniciativy Sníh na text „Vývoj epidemie SARS-CoV-2 u dětí v populaci České republiky” prezentovaný Středočeským krajem
Grafy zpracoval na základě veřejně dostupných dat ÚZIS pro Pedagogickou komoru, z. s., datový analytik M. Bauer.
Žádné komentáře:
Okomentovat