Ministerstvo školství zpracovalo novelu vyhlášky o předškolním vzdělávání, která bude mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání v mateřských školách. Vedení Pedagogické komory, z. s., se změnami v legislativě nesouhlasí. Vláda problémy mateřských škol dlouhodobě přehlíží. Situace se nelepší, je naopak čím dál horší.
„Předškolní vzdělávání by mělo být prioritou,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora,
„mateřské školy jsou ale zcela na okraji zájmu politiků, přestože investice do vzdělávání nejmladších dětí má nejvyšší efektivitu i dlouhodobou návratnost.“
Od 1. září 2020 mělo začít platit nové ustanovení, že v případě většího počtu dvouletých dětí, bude ve třídě mateřské školy kromě učitelky další nepedagogický pracovník, například chůva. Ministr školství Robert Plaga ale nyní předkládá vládě novelu vyhlášky, která daný paragraf ruší.
„Zatímco v dětských skupinách jsou nyní tři dospělé osoby na 13 a více dětí, v mateřských školách je pouze jedna učitelka na 23 dětí, což je celostátní průměr,“ upozorňuje Gabriela Lacková, ředitelka MŠ,
„často se třídy mateřinek naplňují až do maxima 28 dětí.“
Od vyhlášky, která byla schválena již před čtyřmi roky a měla vejít v účinnost letos v září, si učitelky mateřských škol slibovaly významnou pomoc ve své náročné práci. Mnohdy totiž mají v jedné třídě děti od dvou do šesti let. Pokud by se chůva věnovala nejmladším dětem, mohla by se učitelka více soustředit na vzdělávání předškoláků.
Ministerstvo školství zároveň připravilo novelu nařízení vlády, která v důsledku více zatíží ředitelky menších mateřských škol. Podle této novely nebude moci být snížena míra přímé pedagogické činnosti zástupci ředitele. Bude tudíž muset s dětmi trávit 31 hodin týdně jako ostatní učitelky. Administrativa, které by se mohl věnovat, kdyby měl méně hodin ve třídě s dětmi, nyní padne na bedra ředitelky.
„Ředitelé mateřských škol vzdělávají děti až 20 hodin týdně a musí se na pedagogickou činnost připravovat stejně jako učitelky, na řízení školy jim tak zbývá minimum času,“ upozorňuje ředitelka MŠ Gabriela Lacková,
„většinou na to padnou víkendy…“
Problematické je i další ustanovení vyhlášky, které mělo původně mateřským školám pomoci, ale naráží na špatné nastavení nového financování regionálního školství. To začalo platit v letošním roce. Při stanovení peněz na pedagogické pracovníky již nerozhoduje počet dětí ve škole, jak tomu bylo v minulých letech, nýbrž délka provozu mateřské školy, počet tříd a další kritéria. Pokud se jedná o platy kuchařek, je ovšem počet dětí klíčový.
„Ráda bych snížila počet dětí ve třídě, ale vlastně nemohu, protože tím škola přijde o peníze pro některé zaměstnance a musela bych jim to dorovnávat na úkor něčeho nebo někoho jiného,“ informuje Natália Toflová, ředitelka MŠ.
Vyhláška stanovuje, že za každé dítě do tří let se ve třídě sníží celkový počet dětí o dvě. Maximálně lze tímto způsobem snížit v jedné třídě počet dětí o šest. Snížení počtu dětí ale není škole nijak finančně kompenzováno. V důsledku to může znamenat, že děti do tří let, který je v současnosti v mateřských školách přibližně 45 000, nebudou jejich ředitelky raději přijímat vůbec, takže nakonec zůstanou doma.
„Doporučoval bych české vládě, aby se inspirovala na Slovensku, kde jsou podmínky učitelek mateřských škol výrazně lepší, například jejich přímá pedagogická činnost je 28 hodin týdně, u nás je to 31 hodin,“ uvádí Radek Sárközi.
Zatímco na Slovensku je stanoven maximální počet dětí ve třídě zákonem, v České republice je uveden pouze ve vyhlášce. Ve třídě pro tříleté až čtyřleté děti může být podle slovenské legislativy maximálně 20 dětí.
Velmi odlišný byl přístup vlád obou zemí k mateřským školám v době nouzového stavu. Zatímco na Slovensku byly mateřské školy plošně uzavřeny, v České republice zůstaly otevřené. Český zákon o ochraně veřejného zdraví ovšem nepředpokládá, že by se v případě mimořádných opatření vyhlášených kvůli epidemii tento stupeň škol neuzavřel.
Nakonec byl postupně přerušen provoz v 95 % českých mateřských škol, jak vyplývá z dotazníkového šetření České školní inspekce. Museli o tom ale rozhodnout jednotlivě jejich ředitelé (po projednání se zřizovatelem školy). V ČR je přitom více než 5 200 mateřských škol. Tato situace měla negativní dopad především na rodiče dětí, kteří nemohli v průběhu března a dubna žádat o ošetřovné, pokud nebyla mateřská škola oficiálně uzavřena.
„Díky naší petici, kterou podepsalo skoro 5 000 signatářů, začala vláda situaci řešit,“ upozorňuje Radek Sárközi,
„od května tak mají nárok na ošetřovné i rodiče dětí, jejichž mateřská škola byla otevřena.“
V tematické zprávě České školní inspekce se k tomu uvádí:
„Ředitelé některých mateřských škol současně vyjadřovali přesvědčení, že centrální instituce na segment předškolního vzdělávání zapomněly a že mateřským školám nebyly poskytovány ani dostatečné informace, ani elementární metodická podpora.“ (Vzdělávání v mateřských školách v období nouzového stavu, str. 6)
Ředitelky samostatných mateřských škol se dostaly do sporu s ministerstvem školství již loni v létě, kdy tehdejší náměstek MŠMT Václav Pícl rozeslal zřizovatelům dopis, který zpochybňoval možnost jejich zařazení do vyšších platových tříd. Přestože platné znění příslušného nařízení vlády umožňuje zařadit ředitelku do 12. platové třídy, většina z 2 600 ředitelek samostatných mateřských škol byla zařazena pouze do 10. tarifní třídy.
„Za Pedagogickou komoru jsem zaslal na ministerstvo školství stížnost na pana náměstka Václava Pícla, přestože to bylo již loni v srpnu, doposud jsem neobdržel žádnou odpověď,“ upozorňuje Radek Sárközi,
„proto jsem podal podnět úřadu Veřejného ochránce práv, celou věc nyní řeší ombudsman.“
Na špatnou situaci upozorňoval i otevřený dopis premiérovi, který podepsalo více než 500 ředitelek mateřských škol. Se signatářkami dopisu se sešel premiér Andrej Babiš nebo ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ministr školství Robert Plaga na dopis nijak nezareagoval. Otevřený dopis projednal podvýbor pro regionální školství Poslanecké sněmovny a školský výbor Senátu. Kulatý stůl, který připravovala senátorka Jaromíra Vítková, musel být bohužel zrušen kvůli vyhlášení nouzového stavu.
„Otevřený dopis měl nakonec přes tisíc signatářů, ale k pozitivnímu posunu bohužel od té doby stále nedošlo,“ dodává Radek Sárközi,
„mrzí mě, že vláda hodila mateřské školy přes palubu.“
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
•
Chystané změny legislativy (vyhláška a nařízení vlády)
• ČŠI:
Vzdělávání v mateřských školách v období nouzového stavu (tematická zpráva)
• Radek Sárközi:
Články k tématu (Poradce ředitelky MŠ)
Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
(budoucí znění vyhlášky účinné od 1. 9. 2020, pokud by
nezačala platit novela připravená MŠMT)
§ 5
(6) Ve třídě, kde se vzdělávají pouze děti ve věku od 2 do 3 let, nebo kde jsou čtyři a více těchto dětí, vykonává pracovní činnost souběžně nepedagogický pracovník s odbornou způsobilostí
a) k výkonu povolání všeobecné sestry, dětské sestry, zdravotnického asistenta, porodní asistentky, zdravotnického záchranáře,
b) učitele mateřské školy8), vychovatele9), nebo
c) chůvy pro děti do zahájení povinné školní docházky10).
(7) Ve třídě lesní mateřské školy, kde je přítomno více než 8 dětí, vykonává pracovní činnost souběžně nepedagogický pracovník uvedený v odstavci 6.
§ 2
(5) Za každé ve třídě zařazené dítě s přiznaným podpůrným opatřením čtvrtého nebo pátého stupně se nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 3 snižuje o 2 děti; to platí i v případě dítěte s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně z důvodu mentálního postižení. Nejvyšší počet dětí podle odstavce 3 se dále snižuje o 1 za každé dítě s přiznaným podpůrným opatřením třetího stupně, které není uvedeno ve větě první. Postupem podle věty první a druhé lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 5.
(6) Za každé ve třídě zařazené dítě mladší 3 let se do doby dovršení 3 let věku dítěte nejvyšší počet dětí ve třídě podle odstavce 3 snižuje o 2 děti. Postupem podle věty první lze snížit nejvyšší počet dětí ve třídě nejvýše o 6.
Zdroj:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-14/zneni-20200901