Radek Sárközi nejprve informoval přítomné o historii vzniku spolku Pedagogická komora a aktuálním počtu členů. Zdůraznil, že jde o spolek, který reprezentuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky od mateřských až po vysoké školy různých zřizovatelů. Z více než 1 800 členů je 80 % učitelů a 16 % ředitelů škol. V rámci diskuze, která byla velmi věcná a protáhla se z plánovaných 45 minut na dvojnásobek, stihli přítomní prodiskutovat řadu akutních problémů českého školství.
Pan ministr přivítal zástupce Pedagogické komory a poděkoval za informace o důvodech vzniku a počtech členů Pedagogické komory.
Janek Wagner informoval o krocích, které lze udělat na MŠMT prakticky ze dne na den. Jedná se o větší transparentnost úřadu i jeho přímo řízených organizací při rozhodování a jeho otevření široké diskuzi s řadovými pedagogy. Pedagogická komora doporučuje, aby z jednání, diskuzí a kulatých stolů byly vždy pořizovány a zveřejňovány videozáznamy, audiozáznamy, doslovné přepisy a zápisy (jak to dělají například výbory Poslanecké sněmovny), nejen tiskové zprávy, jak tomu bylo doposud. Autoři materiálů z MŠMT a jím přímo řízených organizací by měli být pod texty podepsáni. Všechny dotazy adresované MŠMT a odpovědi na ně by bylo vhodné průběžně zveřejňovat na internetových stránkách ministerstva, což by zároveň ulehčilo úředníkům práci s opakovaným zodpovídáním stejných či podobných otázek. Připravované novely, vyhlášky, nařízení vlády, metodické pokyny, nařízení ministra a další dokumenty by měly být nejprve vystaveny na internetu s možností připomínkování on-line, jak tomu např. bylo v případě tvorby nového Občanského zákoníku. Měly by být obnoveny řízené diskuze k vybraným aktuálním problémům školství na Metodickém portálu RVP.CZ, které ustaly za předchozích ministrů Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha. Tyto diskuze by měly být transparentně vyhodnocovány.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí.
Radek Sárközi uvedl, že tým NÚV, který se zabývá revizí rámcových vzdělávacích programů, nemá jasné zadání od MŠMT, co je cílem revizí RVP. Řadoví učitelé netuší, na čem se pracuje. Revize nezohledňuje výsledky ankety, která proběhla loni v době letních prázdnin. Radek Sárközi navrhl ke zvážení, zda není zbytečné, aby školy sepisovaly vlastní školní vzdělávací programy. Stačí, když se učitelé budou ve své výuce řídit rámcovým vzdělávacím programem. Neustálé přepisování a doplňování školních vzdělávacích programů jen plýtvá časem učitelů. Toto i další administrativa jim krade čas, který by mohli věnovat přípravě na kvalitní výuku. Je efektivnější zaměstnat ve škole novou administrativní sílu, která bude vyřizovat šablony a další byrokracii. Např. mateřské školy na sekretářku obvykle nedosáhnou. Učitelé mají učit a ředitelé řídit školu, nikoliv se utápět pod horou papírů.
Pan ministr sdělil zástupcům Pedagogické komory svoji pozici k revizi RVP. Revize RVP by měla vést k redukci celkového objemu učiva.
Janek Wagner doporučil, aby vznikly pracovní skupiny k jednotlivým problémům školství, kterých se budou účastnit zástupci organizací, jež se věcně zabývají daným problémem a kterých se dané téma týká. Pedagogická komora nabízí rychlá šetření k vybraným problémům formou anket a dotazníků mezi svými členy i učiteli na školách, kde má své koordinátory – těch je z doby petice proti kariérnímu řádu více než 1 000. Spolek Pedagogická komora nabízí, že vyšle své zástupce do současných i nových pracovních skupin pracujících na MŠMT a jím přímo řízených organizacích. Například k revizi RVP, využití evropských fondů, revizi inkluze apod.
Pan ministr tuto nabídku přivítal a uložil panu náměstkovi Václavu Píclovi, aby Pedagogickou komoru zval na pracovní jednání s odbornými asociacemi k reformě financování.
Další okruh diskutovaných otázek se týkal problémů, jejichž řešení si vyžádá delší dobu několika měsíců. Radek Sárközi tlumočil panu ministrovi Robertu Plagovi obavy z důsledků zavedení nového financování škol podle PHmax, které dosud není zcela připraveno a např. pro konzervatoře není vhodně nastaveno. Ředitelé by ocenili pomůcku, která by jim umožnila snadno si spočítat PHmax své školy po zadání rozhodných údajů do on-line kalkulátoru, aby se nemuseli pracovníků MŠMT individuálně dotazovat e-mailem. Stejně tak by se měli dozvědět, kolik finančních prostředků jejich škola obdrží od roku 2019. Bez těchto informací nemohou vyhodnotit, zda je pro ně nové financování výhodné a jaké dopady bude mít avizované přechodné období do roku 2020. Je však nutné si uvědomit, že pokud do nového systému nepřibudou finanční prostředky, půjde jen o jinak rozkrájený koláč, kdy se někdo nají více na úkor ostatních. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouze 11 % respondentů vybralo možnost, že schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019 je lepší než současný systém.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Zároveň zdůraznil, že klíčové pro spuštění reformy je úspěšné vyjednání rozpočtu pro regionální školství pro rok 2019.
Ředitelka mateřské školy Marie Rumpíková kritizovala garanci míst pro všechny dvouleté děti od roku 2020. Mateřské školy sice v současnosti přijímají dobrovolně děti mladší tří let, ale jedná se většinou o děti, které tří let dosáhnou do konce kalendářního roku a jsou zralé a samostatné, takže mohou fungovat v kolektivu starších dětí. Pokud ale budou muset být přijaty i děti nezralé a nesamostatné, omezí to starší děti vzdělávané ve stejné třídě. V mateřských školách je až 28 dětí ve třídě na jednu učitelku (překrývání dvou učitelek na 2,5 hodiny denně není vždy finančně zajištěno). Přitom by bylo vhodné, aby dva dospělí byli s dětmi většinu času, obzvláště v takto početných třídách s dětmi různého věku. Například dětské skupiny podporované ministerstvem práce a sociálních věcí musejí zajistit dvě dospělé osoby už od 7 dětí, což jsou s mateřskými školami nesrovnatelné podmínky (v nich je minimální počet dětí na třídu s jednou učitelkou stanoven vyhláškou na 18 dětí ve vícetřídní škole). Náklady na zřízení garantovaných míst pro dvouleté děti jsou v řádu desítek miliard. Hrozí, že tento nárok využijí všichni rodiče – už proto, že zapsané dítě mohou kdykoliv náhodně umístit i na krátkou dobu do mateřské školy, zatímco nezapsané nikoliv. Mateřské školy jsou vzdělávací zařízení tradičně zaměřené na děti od tří let. Hlídání dětí mladších by mělo zajišťovat ministerstvo práce a sociálních věcí podporou dětských skupin a mikrojeslí. V těch je v současné době umístěno více než 7 000 dětí v malých kolektivech. Zavedení garance pro dvouleté děti v mateřských školách bylo přijato jako poslanecký pozměňovací návrh, chybí k němu tudíž analýza RIA, která se u novel zákonů vzešlých z ministerstev zpracovává vždy. Pedagogická komora oficiálně podpořila e-petici Dvouleté děti do školky nepatří. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouhá 2 % respondentů vybrala možnost, že dvouleté děti do mateřské školy musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Ministerstvo je připraveno debatovat o věcných a finančních aspektech souvisejících se zavedením nároku na umístění v mateřské škole pro dvouleté od roku 2020.
Radek Sárközi upozornil na studii Kudy vede cesta (http://www.kudyvedecesta.cz/node/3), která varovala před zavedením povinného předškolního vzdělávání pro všechny děti od 5 let. Minulé vedení MŠMT doporučení z této studie ignorovalo a prosadilo novelu školského zákona, která se v praxi ukázala jako zbytečná. V některých případech i škodlivá – například rodičům dětí ze znevýhodněných rodin hrozí pokuty a jejich exekuční vymáhání nebo exekuce za neplacení stravného. Propadnutím na prvním stupni ZŠ je ohroženo pouze 0,5 % žáků. Zavádět kvůli nim plošnou povinnost je neefektivní – je nutné se cíleně zaměřit na sociální práci s nízkopříjmovými rodinami. Pedagogická komora oficiálně podpořila novelu školského zákona k předškolnímu vzdělávání, kterou předložil předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus se skupinou poslanců, a to v obou dvou navrhovaných změnách. Radek Sárközi předal panu ministrovi Robertu Plagovi pozměňovací návrhy ze Sekce mateřských škol Pedagogické komory k této novele, jejichž cílem je ještě důsledněji vrátit text školského zákona do původní podoby před posledními změnami.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Dále uvedl, že zrušení povinného předškolního vzdělání vnímá jak předčasné, neboť bylo zavedeno minulý rok a je ještě brzo pro vyhodnocení dopadů tohoto opatření.
Marie Rumpíková poskytla panu ministrovi text neformálního uskupení ředitelek mateřských škol „Vyjádření ředitelek a ředitelů mateřských škol k problematice umisťování dvouletých dětí do MŠ“ s 80 podpisy a výsledky ankety o největších problémech mateřských škol. Tato část české vzdělávací soustavy je hluboce podfinancována (průměrné výdaje na předškolní vzdělávání v EU činí 0,8 % HDP, zatímco v ČR jsou pouze 0,5 % HDP) a je na okraji zájmu politiků. Dlouhodobé podfinancování českého školství je hlavní příčinou většiny problémů. Od roku 2011 klesly výdaje na školství ze 4,3 % HDP na 3,7 % HDP v roce 2016. Pokud nemá české školství jen živořit, musí se co nejdříve výdaje na něj dostat na 5,1 % HDP, což je průměr EU.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Uvedl, že i jeho cílem je zvyšování objemu prostředků pro školství, které bude směřovat zejména na zvýšení platů učitelů a učitelek.
Radek Sárközi zdůraznil, že školám by velmi pomohlo snížení administrativy, kterou po nich chce MŠMT nebo která vyplývá z platné legislativy. Měl by vzniknout jednotný elektronický systém zadávání dat, odkud by si různé instituce zadané údaje samy generovaly. Svolání a řízení pracovní skupiny pro snižování administrativní zátěže škol by se rád ujal školský ombudsman Ladislav Hrzal, což vyplynulo z jeho setkání s Radkem Sárközim v loňském roce.
Značná administrativa je spjata s inkluzí. Pedagogická komora doporučuje vytvořit pracovní skupinu pro revizi inkluze. Tato revize by měla být především odborná – je třeba, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog (nikoliv, aby vše zůstalo na učiteli s asistentem, z nichž ani jeden speciální pedagogiku nevystudoval). Takto neodborně inkluze ve vyspělých evropských zemích neprobíhá. Pedagogická komora doporučuje návrat k osvědčené Příloze RVP ZV-LMP, která žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nabízela ucelený učební plán s posílením hodin např. v oblasti Člověk a svět práce (zde získané dovednosti tito žáci zcela jistě využijí v životě). U žáků individuálně integrovaných v běžných třídách toho lze dosáhnout jen stěží nebo vůbec. Preferována by proto měla být výuka žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami společně v jedné třídě s malým počtem žáků vedené speciálním pedagogem, jak je to obvyklé v zahraničí. Je to nejen prospěšnější pro žáky, ale i finančně méně náročné než současná podoba inkluze. Ta není ani tak společným vzděláváním jako spíše společnou školní docházkou. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora dopadla takto: pouhá 2 % respondentů uvedla, že současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se osvědčila.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Plánovaná revize inkluze by měla mimo jiné vést ke snížení administrativní zátěže.
Na konci jednání zástupci Pedagogické komory ocenili vstřícnost ministra školství Roberta Plagy a poděkovali mu za velmi přínosnou diskuzi.
Žádné komentáře:
Okomentovat