Pracovní vyučování ze základních škol nezmizelo

Pedagogická komora, z.s., sleduje s velkými obavami neodborné, nepromyšlené a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin, jejichž zástupci chtějí zavádět do škol nové vyučovací předměty. Kurikulum není nafukovací hračka pro politiky. Nelze do něj stále cosi přidávat, aniž bychom na druhé straně něco neubrali.

Pokud někdo volá po obnovení nebo zavedení předmětů jako jsou dílny a pozemky nebo branná výchova, pak nezná situaci ve školství. Vyučovací předměty si stanovuje každá škola sama. Název předmětu je v kompetenci školy. Jeho obsah a minimální rozsah musí být v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Povinnou součástí RVP ZV je vzdělávací obor Člověk a svět práce.

„Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž tematický okruh Svět práce je povinný, a z ostatních školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů minimálně jeden další okruh.“ (RVP ZV)

Pracovní vyučování ze škol nezmizelo. Většina základních škol nabízí žákům jak pěstitelské práce, tak dílny. Je ale pravdou, že škola nemusí žákům druhého stupně nabízet všechny tematické okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. (Toto opatření bylo zavedeno kvůli víceletým gymnáziím, která neměla k dispozici školní zahradu ani vybavenou dílnu.) Rozhodně by nebylo od věci nejprve zmapovat, které okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce jsou žákům nabízeny a které nikoliv a proč. Například na waldorfských školách se žáci věnují pracovnímu vyučování velmi intenzivně a zkoušejí si různá tradiční řemesla. Některé školy, které nemají dostatečné vybavení, situaci řeší formou stáží v řemeslnických dílnách nebo exkurzemi. MŠMT nedávno vyhlásilo projekt z evropských fondů na vybavení dílen (výzva č. 57). Z uvedených příkladů je patrné, že tato oblast rozhodně není na okraji zájmu. Ale samozřejmě i zde je co zlepšovat.

Kdo bude tyto předměty vyučovat? Stav českého školství je takový, že aprobovanost učitelů již roky nikdo neřeší. Nesleduje ji ani Česká školní inspekce. Učitel je kvalifikovaný pro celý stupeň. „Například já jsem vystudoval češtinu a dějepis pro střední školy, což mě opravňuje vyučovat jakýkoliv předmět na SŠ i druhém stupni ZŠ, včetně pracovního vyučování, tělocviku nebo matematiky,“ vysvětluje Radek Sárközi z Pedagogické komory. Ředitelé by případné nucené posílení výuky pozemků a dílen řešili nejspíše tímto způsobem – vyučovali by je učitelé, kteří vystudovali jinou aprobaci.

V této souvislosti je třeba upozornit na závažný problém. Když byla v rámci inkluze zrušena Příloha RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením, přišli tito žáci o vyšší počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Nyní místo toho docházejí na fyziku, chemii a další naukové předměty, které nejsou schopni vstřebat. A hlavně jim v životě k ničemu nebudou. Pokud bychom se měli k něčemu vracet, tak k původnímu znění Přílohy RVP ZV-LMP. Právě tito žáci by určitě dovednosti získané v rámci pracovního vyučování ve svém životě dobře uplatnili.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz