České školství je dlouhodobě podfinancované

V současné době hlasují poslanci o podobě státního rozpočtu na rok 2018. Pedagogická komora podporuje navýšení kapitoly školství, které je dlouhodobě podfinancované. Tato skutečnost má negativní dopady na kvalitu vzdělávání – školy nemají peníze na pomůcky a nové moderní učebnice, chybějí finanční prostředky na nákup výpočetní techniky, výukový software a konektivitu škol, v řadě oblastí ředitelé marně shánějí kvalifikované učitele, ve školách chybí pomocný personál (psychologové, speciální pedagogové, asistenti, sociální pedagogové, administrativní síly…), platy učitelů jsou stále nejnižší v EU, výdajů na školství v poměru k HDP trvale od roku 2011 klesá.

„Kvalita školství rozhoduje o budoucí prosperitě a konkurenceschopnosti našeho státu, každá investice do vzdělávání se násobně vrátí, nelze na něm šetřit bez negativních důsledků pro celou společnost,“ upozorňuje prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

V roce 2011 činily výdaje ze státního rozpočtu na školství 4,3 % HDP, v roce 2016 pouhých 3,7 % HDP – průměr zemí EU je přitom 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38 %. Více informací obsahuje tato tabulka.

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců činil v ČR 55 %, což je nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU. Průměr OECD činí 85 % a EU 86 %. Například v sousedním Polsku je to 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %. Viz tento článek.

V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 %. Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků. Čeští učitelé tudíž musejí pracovat v početnějších třídách než jejich kolegové v EU. Podrobné údaje naleznete v tomto příspěvku.



ČR vydává na vzdělávání pouze 8,0 % celkových veřejných výdajů, přičemž průměr OECD činí 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. Ze sousedních zemí vydává měně jen Maďarsko (6,8 %), ostatní dávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.

Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.

Pedagogická komora je největším spolkem v českém školství. Sdružuje přes 1.600 pedagogů (učitelů, ředitelů a dalších pedagogických pracovníků). Jejím hlavním cílem je zlepšit pracovní podmínky všech pedagogů.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz