Od 1. listopadu 2017 byly navýšeny tarifní platy učitelů o 15 %. K tomuto datu měli všichni učitelé obdržet nový platový výměr. 15 procent učitelů ale v anketě Pedagogické komory uvedlo, že ho dosud nemá. Takové jednání je ale porušením ustanovení § 136 odst. 2 zákoníku práce: „Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti.“
„Tito učitelé by měli vedení školy upozornit,
že nejedná v souladu se zákonem, a nový platový výměr si vyžádat,“ upozorňuje Pavel
Šimáček z Pedagogické komory. Podoba nových platových stupnic byla známa
dopředu a školy měly dost času nové platové výměry připravit. Ministerstvo
školství na navýšení tarifů zajistilo finanční prostředky formou rozvojového
programu.
Mnohem
závažnější je problém, kdy byla 5 procentům respondentů v souvislosti
s navyšováním tarifní části platu snížena jiná část platu, například
osobní příplatek. „Jak již bylo v
minulosti opakovaně publikováno, osobní příplatek lze snížit nebo odejmout jen
v případě, že se změnily okolnosti, za kterých byl přiznán, nikoliv z důvodu nedostatku
finančních prostředků,“ říká Pavel Šimáček.
K tomuto
postupu vydal Nejvyšší soud judikát už v roce 2013: „Ke snížení nebo odnětí
osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi
dobrých pracovních výsledků (§ 131 odst. 1 zák. práce), může zaměstnavatel
přistoupit jen tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledků jeho pracovní
činnosti posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další
poskytování osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho
odnětí.“ (http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/2AE0CC984393FD3FC1257B2500520379?openDocument&Highlight=0)
Pokud
by pedagogickému pracovníkovi byl předložen nový platový výměr se sníženým osobním
příplatkem, měl by trvat na odůvodnění. V případě, že odůvodnění uvedeno je
(nebo bude doplněno později) a zaměstnanec s ním nesouhlasí, nemusí se obávat,
že by podpisem platového výměru vyjádřil souhlas. „Podpis platového výměru pouze prokazuje skutečnost, že s ním byl
zaměstnanec seznámen, nikoliv že s ním souhlasí. I po podepsání nového
platového výměru tedy může zaměstnanec podat podnět k inspektorátu práce pro
porušení zákona,“ dodává Pavel Šimáček.
Za
alarmující považuje prezident Pedagogická komory Radek Sárközi skutečnost, že
více než pětina hlasujících nepobírá žádný osobní příplatek, a to dlouhodobě,
jak vyplynulo z následné diskuze učitelů. Judikát Nejvyššího soudu
k tomu říká následující: „ke snížení
nebo odnětí osobního příplatku přiznaného zaměstnanci, který dlouhodobě
dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků, může zaměstnavatel přistoupit jen
tehdy, došlo-li k takovému zhoršení výsledků jeho pracovní činnosti
posuzovaných podle množství a kvality, které odůvodňuje další poskytování
osobního příplatku v menším rozsahu nebo které vyžaduje jeho odnětí. Zatímco
snížení osobního příplatku předpokládá, že úroveň pracovních výsledků
zaměstnance je i po jejich zhoršení stále ještě velmi dobrá, je odnětí osobního
příplatku odůvodněno v případě takové míry zhoršení výsledků práce zaměstnance,
že jeho pracovní výsledky nelze nadále hodnotit jako „velmi dobré“.“
Pedagogická
komora je s 1 400 členy největším školským spolkem v ČR. Jedním
z jeho hlavních cílů je zlepšování pracovních podmínek pedagogů. „Situaci kolem platů učitelů i dalších
pedagogických pracovníků budeme nadále sledovat,“ dodává Radek Sárközi.
Pedagogická komora, z.s.
info@pedagogicka-komora.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat