Citujeme z důvodové zprávy MŠMT k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona pasáž, která se týká finančních nároků na státní rozpočet kvůli navrhované garanci peněžních prostředků na platy pedagogických pracovníků (str. 29).
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Jediným opatřením, které počítá se zvýšenými nároky na státní rozpočet je opatření F. fixace platů pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství.
Náklady na dosažení cílového stavu, kdy průměrný plat pedagogického pracovníka bude 130 % průměrné mzdy v ČR, jsou závislé na počtu pedagogických pracovníků odměňovaných platem a výši průměrné mzdy v ČR. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna roku 2022, dosáhne průměrná mzda v ČR v roce 2022 výše 39 583 Kč. Průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC je v roce 2022 zvýšen oproti roku 2021 o 2 %, a bude pravděpodobně činit 45 406 Kč, tj. cca 115 % predikované průměrné mzdy v ČR. Pro dosažení 130 % průměrné mzdy v ČR by bylo nutno zvýšit průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v roce 2022 na 51 458 Kč, tj. o 6 051 Kč. Při počtu cca 185 tis. pedagogických pracovníků, kteří ve školním roce 2021/2022 v RgŠ ÚSC působí, by náklady na dosažení tohoto stavu činily v roce 2022 cca 18 mld. Kč (z toho prostředky na platy cca 13,5 mld. Kč).
Pro dosažení cílového stavu v roce 2024 (jak navrhováno) je nutno v roce 2024 podle stávající predikce vývoje mezd v ČR zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka v RgŠ ÚSC ve výši 55 575 Kč/měsíc, t.j. průměrný plat o 10 168 Kč/měsíc vyšší, než je plat rozpočtovaný v roce 2022. Dopady na státní rozpočet ČR pro rok 2024 oproti roku 2023 není možné v tuto chvíli jednoznačně vyčíslit, neboť v době zpracování není známo, zda a v jaké výši dojde k navýšení platů pedagogických pracovníků pro rok 2023 s ohledem na naplňování Programového prohlášení vlády. Oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 platnému v době zpracování důvodové zprávy, při stávajícím (školní rok 2021/2022) počtu pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC, se odhaduje pro rok 2024 dopad na státní rozpočet ve výši cca 30,5 mld. Kč, z toho prostředky na platy cca 22,5 mld. Kč. Tento finanční odhad dopadu zahrnuje pouze přímý dopad fixace průměrného platu pedagogického pracovníka v návrhu § 161c školského zákona, tzn. fixace průměrných platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC ve školním roce 2021/2022.
V roce 2022 je odhadováno, že průměrný plat pedagogických pracovníků dosáhne na úroveň 115 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Pokud bude zvýšení platů na úroveň 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství realizováno plně až v roce 2024, tj. v roce 2023 bude zachována stejná úroveň platů pedagogických pracovníků jako v roce 2022, což naznačuje materiál Ministerstva financí předložený k projednání vládě ČR „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2023 a střednědobého výhledu na léta 2024 a 2025“, bude průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2023 na úrovni 110 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Přeneseně se pak zvýšení platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC bude muset (ať již hned v roce 2024 nebo v následujících letech) promítnout i do odměňování pedagogických pracovníků působících v ostatních segmentech regionálního školství (státní, soukromý a církevní sektor) s odhadovaným dopadem pro rok 2024 ve výši cca 0,5 mld. Kč.
Přesnější vyčíslení finančního dopadu navrženého opatření bude možno provést až na základě znalosti skutečné výše průměrné mzdy dosažené v ČR za rok 2022 a skutečného (příp. předpokládaného) počtu pedagogických pracovníků ve školním roce 2023/2024, tzn. v průběhu roku 2023. Stejně tak vyčíslení dopadů na roky 2025 a 2026 by v tuto chvíli bylo velmi orientační a zavádějící a to zejména s ohledem na neexistenci střednědobého výhledu státního rozpočtu pro tyto roky.
Ostatní návrhy nepočítají se zvýšenými nároky na státní rozpočet. Opatření A. a B. další náklady na státní rozpočet nenesou triviálně. Opatření C. a D. počítá v rámci úpravy návazných legislativních předpisů s finanční odměnou pro provázející a uvádějící učitele, ovšem bez zvýšených nákladů na státní rozpočet. Finanční odměnu MŠMT plánuje stanovit v rámci prostředků na nadtarifní složky platu poukázaných škole: konkrétní škola tedy získá vyšší objem prostředků na nadtarifní složky platů provázejících a uvádějících učitelů bez toho, aby byl dotčený celkový objem prostředků na platy (navýšení bude kompenzováno snížením ostatním školám). MŠMT v současnosti uvažuje o specializačním příplatku ve výši 2000 Kč hrubé měsíční mzdy pro jednoho provázejícího nebo uvádějícího učitele. Podle předběžného odhadu by mělo jít o souhrnné posílení rozpočtů škol, které mají provázejícího nebo uvádějícího učitele, o zhruba 65-115 mil. Kč v případě opatření C. a 300-500 mil. Kč ročně v případě opatření D.
MŠMT zároveň uvažuje o podpoře provázejících a uvádějících učitelů v rámci opatření C. a D. rovněž prostřednictvím odpočtů přímé pedagogické činnosti, což by mohlo vést buď ke zvýšení počtu úvazků v regionálním školství nebo ke snížení průměrného platu učitelů (které by bylo možné tolerovat jen nakolik nesníží průměrný plat pedagogických pracovníků pod 129,5 % průměrné mzdy). MŠMT však chce o této případné podpoře rozhodnout na základě celkové revize odpočtů přímé pedagogické činnosti v celém systému regionálního školství. Tuto změnu MŠMT plánuje provést na základě výzkumu TA ČR, který v tomto směru zkoumá činnosti a potřeby škol, a jehož výsledky by měly být připravené v prvním kvartále roku 2023. Následně bude připravena novelizace nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Jakékoli změny vedoucí k navýšení výdajů státního rozpočtu nebo odpočtů přímé pedagogické činnosti budou předloženy vládě s případným návrhem úprav tohoto nařízení vlády. Předběžným odhadem by mohlo jít o ekvivalent zhruba 200-400 úvazků v případě provázejících učitelů (opatření C.) a o 400-800 úvazků v případě uvádějících učitelů (opatření D.). Tedy o ekvivalent 0.15-0.3 %, resp. 0.3-0.6 % úvazků učitelů v regionálním školství ve školním roce 2021/2022.
U opatření E. dojde ke kvalitativní změně, kdy činnost speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie přestane být specializovanou činností a stane se zvláštní pedagogickou profesí. V návaznosti na toto opatření bude navrženo doplnění této profese do nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, s předpokládaným zakotvením činností školského logopeda ve 12. a 13. platové třídy. MŠMT neeviduje počty školního logopedů, ti jsou vykazováni jako speciální pedagogové, kterých bylo v r. 2021 celkem 581 v celém regionálním školství. Školských logopedů tedy budou maximálně nízké stovky jednotlivců. Již nyní je řada z nich zařazena do 13. platové třídy, tím, že dojde k zakotvení kvalifikace, včetně požadovaného studia, nebude již nyní tato činnost zvlášť ohodnocována specializačním příplatkem, a tedy i případná změna zařazení nebude generovat zvýšené nároky na státní rozpočet. Zvýšené náklady na finanční odměnu ani úvazky v regionálním školství v souvislosti se zakotvením nové pozice MŠMT neplánuje.