MŠMT: Počet škol s výukou nové Informatiky

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., zaslal na ministerstvo školství žádost o informace, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat novou Informatiku. Jedná se o podmínku pro čerpání části financí v rámci Národního plánu obnovy (Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace). Zveřejňujeme celou odpověď MŠMT...

Vážený pane magistře,

k Vašim dotazům Vám sdělujeme následující:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) realizovalo ve dnech 11. února 2022 až 31. března 2022 mimořádné šetření, jehož hlavním cílem bylo ověření deklarace záměru škol (resp. ředitelství škol) zahájit výuku dle rámcových vzdělávacích programů revidovaných v roce 2021 v oblasti informatického myšlení a digitální kompetence pro základní vzdělávání (RVP ZV), resp. pro gymnázia (RVP G), gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP) či dvojjazyčná gymnázia (RVP DG) buď od 1. 9. 2021 nebo od 1. 9. 2022, a to v souvislosti s nárokem na získání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace. 

Vyplnění dotazníku bylo pro základní školy a gymnázia (nejen víceletá) povinné pouze v případě, že mají zájem o finanční prostředky na digitální učební pomůcky v souvislosti s revizemi RVP již v roce 2022, a to pouze pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy soukromé a církevní mohly dotazník vyplnit taktéž, nicméně pro ně bude zásadní to, co deklarují v žádosti o dotaci do 30. 4. 2022, proto se konečný počet může lišit od toho, co školy uvedly v dotazníku.

Odpověď na otázku, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat dle revidovaného RVP ZV, tedy tímto vyčerpávajícím způsobem MŠMT v rámci tohoto mimořádného šetření nezjišťovalo a z níže uvedených dat na ni nelze takto jednoduše odpovědět. Z dat z mimořádného šetření nicméně plyne následující:

Dotazník byl přístupný 4 526 školám, z toho část týkající se RVP vyplnilo 3 843 z nich.  

Zahájení výuky dle revidovaného RVP (ZV či G, GSP, DG) deklaroval následující počet škol, a to bez ohledu na zřizovatele: 

• od 1. 9. 2021: 879 (19 %)

• od 1. 9. 2022: 1 725 (38 %)

• od 1. 9. 2023 či později: 1 239 (27 %)

• nezjištěno: 683 škol (15 %)

MŠMT v současnosti pracuje na podrobnější analýze zjištěných dat. Vámi požadovaný údaj o počtu škol pouze s prvním stupněm ZŠ, škol včetně druhého stupně ZŠ a víceletých gymnázií samostatně proto zatím není k dispozici.

S pozdravem

Tiskový odbor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Vláda bude ve středu 27. dubna 2022 projednávat novelu ministerstva školství, která zvyšuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele nejmenších škol. Hlavním důvodem navrhované změny je odhadovaná finanční úspora až 624 milionů korun. Vedení Pedagogické komory, z. s., s touto novelou nařízení vlády zásadně nesouhlasí, protože bude mít negativní dopady na malé základní a především mateřské školy.

„Vláda dělá pravý opak toho, po čem marně volají řadu let ředitelé škol – aby vedoucí pracovníci měli méně hodin výuky a mohli se věnovat řízení školy,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „ministerstvo školství šetří na nejhorším možném místě, bude to mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Zatímco nyní může ředitel základní školy, která má méně než 4 třídy, určit zástupce ředitele a snížit mu rozsah výuky o 11 hodin, nově mu nebude moci ulevit ani o jednu vyučovací hodinu z 22 hodin týdně. Stejně na tom budou mateřské školy do 3 tříd. Doposud trávila zástupkyně ředitelky v takovéto mateřské škole s dětmi o 6 hodin méně, nově bude s dětmi 31 hodin týdně jako řadová učitelka.

Činnosti, které v malých základních a mateřských školách nyní vykonává zástupce ředitele, bude muset nově zastat přímo ředitel školy. Tomu se ovšem počet vyučovacích hodin nesnižuje.

„Obávám se, že tato změna povede jen k dalšímu přetěžování ředitelů nejmenších škol, kteří mají již nyní extrémně vysoký počet hodin výuky,“ uvádí Radek Sárközi, „to je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády“.

Citace z programového prohlášení současné vlády: „Vytvoříme podmínky pro posílení klíčové role ředitele školy – pedagogického lídra, včetně snížení administrativní zátěže…“

Ředitelka samostatné mateřské školy se dvěma třídami má přímou pedagogickou činnost 20 hodin týdně, tedy stejně jako učitelka v první třídě základní školy. Nově přijde o zástupkyni, která měla o 6 hodin s dětmi méně než řadová učitelka, takže mohla ředitelce pomoci s některými činnostmi.

„Základní objem prací je u ředitele školy stejný, ať už řídí mateřskou, základní nebo střední školu,“ myslí si Radek Sárközi, „velikost školy by měla být zohledněna jinak – v počtu zástupců, na které může ředitel část svých činností delegovat, tento počet ale nemůže být nulový ani u menších škol.“

Návrh, který posílá ministr školství Petr Gazdík do vlády, byl v minulém volebním období již dvakrát o rok odložen, protože se proti němu postavila řada školských organizací. Kromě Pedagogické komory, z. s., kritizují současné znění novely rovněž školské odbory.

Pedagogická komora, z. s., opakovaně upozorňuje, že slovenští učitelé mají rozsah přímé pedagogické činnosti obecně nižší než čeští. V případě učitelek mateřských škol činí u nás 31 hodin týdně, na Slovensku 28 hodin. Nižší počty hodin mají i slovenští asistenti pedagoga (u nás až 36 hodin týdně, na Slovensku stejně jako tamější učitelé) nebo vychovatelky školních družin (u nás 30 hodin týdně, na Slovensku 25 hodin). Slovenská legislativa stanovuje i nižší počty dětí ve třídách než česká, především mateřských škol a prvního stupně škol základních.

„Ve srovnání se slovenskými pedagogy jsou ti čeští soustavně přetěžování,“ dodává Radek Sárközi, „novelizace nařízení vlády současnou situaci ještě zhorší.“

Zdroje:

• Návrh nařízení vlády č. 75/2005 Sb.,o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
• ČMOS PŠ: Informace z jednání k vypořádání připomínek k novele NV č.75/2005 Sb.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Češi se zhoršili v angličtině nejvíce z celé Evropy

Česká republika se loni propadla na 27. místo ze 112 zemí světa v ovládání anglického jazyka. Rok před tím byli Češi na 19. příčce z 99 států. V Evropě zaujímá Česko 23. pozici z 35 zemí. Češi jsou nadále mezi národy s nadprůměrnou znalostí angličtiny. Meziročně se ovšem zhoršili nejvíce ze všech Evropanů, a to o 17 bodů. Do první desítky států světa se probojovalo Chorvatsko. Lépe než Češi ovládají angličtinu například Poláci, Maďaři, Estonci nebo Bulhaři. Slovensko skončilo dvacáté. První tři příčky obsadilo Nizozemí, Rakousko a Dánsko.

Podrobná data o dosažené úrovni znalosti angličtiny shromáždila organizace Education First, která každoročně zveřejňuje „EF English Proficiency Index“. Česká republika dosáhla v tomto indexu v roce 2021 pouze 563 bodů. O rok dříve činilo skóre Česka 580 bodů. Bylo tudíž o 17 bodů vyšší. Většina evropských zemí se naopak meziročně zlepšila. Ze všech států světa se více než Česká republika zhoršila pouze Rwanda, a to o 19 bodů.

Ověřování dovedností v anglickém jazyce se zúčastnily 2 miliony lidí z celého světa. Jejich průměrný věk byl 26 let.

„Težko hodnotit, proč se Češi za poslední rok tak výrazně zhoršili v angličtině, možná za to může lockdown kvůli kovidu, kdy se plošně rušily prezenční jazykové kurzy,“ komentuje situaci Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

„Průzkum se týkal celé populace, nejen školáků, proto by bylo chybou vinit z náhlého meziročního propadu v angličtině učitele,“ upozorňuje Radek Sárközi, „do budoucna by ovšem určitě pomohlo, kdybychom nastavili výše laťku u maturity z anglického jazyka a do škol se plošně rozšířila metodika CLIL, kdy se žáci učí různé předměty v angličtině, například výtvarnou výchovu nebo zeměpis.“

Povinnost dělit třídy na výuku angličtiny do menších skupin platí v českých školách až od 25 žáků výše.

Pedagogická komora, z. s., zřídila facebookovou skupinu Učitelé angličtiny sobě (PK) CLIL, kde diskutuje 2 300 členů. Organizace Education First nabízí bezplatné webináře pro učitele angličtiny.

Zdroje:

• Celá zpráva EF English Proficiency Index (A Ranking of 112 Countries and Regions by English Skills) 2021
• Shrnutí zprávy v angličtině

• NÚV: CLIL (web k implementaci CLIL do české školy)

• NPI: Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning = Obsahově a jazykově integrované učení) - článek

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora: Připomínky k Hlavním směrům revize RVP ZV (MŠMT)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala připomínky k návrhu textu dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, který vznikl v rámci "expertního panelu MŠMT" (jeho členy jmenoval ministr školství Robert Plaga). Možnost připomínkovat tento text měli jednotlivci i organizace prostřednictvím formuláře na webu Revize RVP (od 21. března do 21. dubna 2022).

Připomínky k návrhu textu dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV

Obecné připomínky

Proces změn Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání by měl probíhat s maximální mírou transparentnosti a participace. MŠMT ČR a NPI ČR musí zajistit, aby se do revize RVP ZV zapojili všichni aktéři v oblasti vzdělávání (především zástupci spolků sdružujících učitele i další pedagogické pracovníky, odborníci na vzdělávání z vysokých škol, zástupci školských institucí a organizací, zástupci spolků sdružujících rodiče, zástupci organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců ve školství apod.).

Při revizi RVP ZV je třeba zajistit návaznost na změny v RVP PV (mateřské školy) a následně zohlednit změny v RVP pro gymnázia, konzervatoře a střední odborné školy.

K diskuzi o změnách RVP ZV doporučujeme využít Metodický portál RVP.CZ, který spravuje NPI ČR (https://diskuze.rvp.cz) a který byl k těmto účelům opakovaně využíván v minulých letech. Na tomto portálu je již zaregistrováno velké množství učitelů formou uživatelských účtů.

Je třeba zajistit dostatečné množství finančních prostředků na činnosti, které souvisejí se změnami RVP ZV (jejich příprava, pilotáž, implementace, metodická podpora školám apod.).

Vzhledem ke skutečnosti, že odborná veřejnost a zástupci mnoha reprezentativních spolků učitelů různých vyučovacích předmětů vyjádřili plošně jednoznačný nesouhlas s tzv. malou revizí RVP ZV (https://revize.edu.cz), navrhujeme, aby tzv. velká revize RVP ZV (https://velke-revize-zv.rvp.cz) vycházela z textu RVP ZV, který byl v platnosti na konci roku 2020 (tedy bez pozdějších škrtů v řadě vzdělávacích oborů a v příslušné časové dotaci rámcového učebního plánu).

Navrhujeme vrátit se k osvědčené „Příloze upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením“ jakožto samostatnému dokumentu. V ní zpracovaný rámcový učební plán totiž zajišťoval dostatečnou časovou dotaci pro vzdělávací oblast Člověk a svět práce: 15 hodin na 1. stupni ZŠ a 20 hodin na 2. stupni ZŠ (stávající RVP ZV ji bohužel snížil na 5 hodin na prvním stupni ZŠ a pouhé 3 hodiny za celý druhý stupeň ZŠ). Alternativním řešením může být takové nastavení rámcového učebního plánu v revidovaném RVP ZV, které školám umožní výše uvedenou hodinovou dotaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce žákům s LMP (i tzv. hraničním) poskytovat, což v současnosti není v plném rozsahu umožněno.

Struktura RVP ZV

Navrhujeme zachovat stávající strukturu RVP ZV (nepřidávat do RVP ZV nové kapitoly).

Navrhujeme neměnit terminologii, na kterou si již učitelé ve stávajícím RVP ZV zvykli (klíčové kompetence, očekávané výstupy, učivo apod.).

Navrhujeme RVP ZV zjednodušit a zestručnit, aby i školní vzdělávací programy mohly být stručnější a jednodušší.

Klíčové kompetence a gramotnosti

V současném RVP ZV chybí důraz na výuku hlavním gramotnostem (čtenářská, matematická, přírodovědná), které se ověřují například v rámci mezinárodních šetření PISA, PIRLS a TIMSS. Proto navrhujeme doplnit do textu RVP ZV nejen definice těchto gramotností, ale i konkrétní očekávané výstupy, které vedou k jejich osvojení (lze například využít formulace čtenářských strategií, které by si měli osvojit všichni žáci (http://www.ctenarska-gramotnost.cz/kategorie/ctenarska-gramotnost/cg-strategie), nebo úrovně zvládání, které pro čtenářskou gramotnost definuje přímo PISA: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/pisa-2009-1). Rovněž jednotlivé vzdělávací obory navrhujeme pojmout „gramotnostně“ (například historická gramotnost) a vycházet při tom z mezinárodních standardů.

Navrhujeme v textu RVP ZV propojit konkrétní cíle vzdělávání s příslušnými klíčovými kompetencemi a gramotnostmi a ty zase s konkrétními očekávanými výstupy a doporučeným učivem.

Každá vzdělávací oblast by měla obsahovat v úvodní charakteristice několik hlavních cílů výuky, na které je třeba se zaměřit v daném vyučovacím předmětu (například odborná analýza historických pramenů nebo ověření hypotézy vědeckým pokusem apod.)

Cíle vzdělávání jsou legislativně zakotveny ve školském zákoně. Pokud by z diskuzí k revizi RVP ZV vyplynula nutnost změnit jejich formulace, bude třeba příslušný zákon novelizovat.

Navrhujeme doplnit do úvodní části RVP ZV „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO):
1. Učit se být
2. Učit se být s druhými
3. Učit se poznávat
4. Učit se jednat

Navrhujeme nahradit stávající klíčové kompetence v RVP ZV klíčovými kompetencemi, jak jsou definovány v Doporučení Rady Evropské unie (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018H0604(01)), respektive doplnit chybějící klíčové kompetence z níže uvedených k těm, které již v RVP ZV jsou:
· kompetence v oblasti gramotnosti
· kompetence v oblasti mnohojazyčnosti
· matematická kompetence a kompetence v oblasti přírodních věd, technologií a inženýrství
· digitální kompetence
· personální a sociální kompetence a kompetence k učení
· občanská kompetence
· podnikatelská kompetence
· kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování

Jádrový a rozvíjející obsah vzdělávání

Navrhujeme zachovat princip, že učivo je v RVP ZV doporučené a závazné jsou výhradně konkrétní očekávané výstupy.

V případě očekávaných výstupů navrhujeme jejich konkretizaci (některé očekávané výstupy ve stávajícím RVP ZV jsou příliš obecné), aby byly výstupy měřitelné (dala se snadněji hodnotit míra jejich osvojení žáky).

RVP ZV by měl definovat jádrový obsah vzdělávání, tedy společné optimum (nikoliv pouhé minimum). Stanovení rozvíjejícího obsahu vzdělávání by mělo být plně v kompetenci konkrétní školy. Současné minimální očekávané výstupy doporučujeme zachovat.

Uzlové body

V současném RVP ZV odpovídají „uzlovým bodům“ očekávané výstupy pro 5. a 9. ročník ZŠ. Z jejich formulací vycházejí i autoři úloh pro zadání jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na osmiletá gymnázia a střední školy s maturitními obory. Přidávat další povinné uzlové body do RVP ZV považujeme za nevhodné, a to i s odkazem na výsledky ankety mezi učiteli, kterou organizoval NÚV (http://www.pedagogicke.info/2018/08/revize-rvp-vyhodnoceni-ankety-nuv.html). MŠMT nebo NPI ČR by případně mohlo zorganizovat nové dotazníkové šetření, zda se od té doby názory klíčových aktérů z oblasti vzdělávání v této věci (případně i v dalších postojích k RVP ZV) nezměnily.

Vhodné by bylo každoročně získávat plošnou zpětnou vazbu, jak je na tom každý jednotlivý žák na konci 5. a 9. ročníku ZŠ minimálně v hlavních vyučovacích předmětech (čeština, matematika, případně i angličtina). Tudíž nejen v případech, kdy se hlásí na střední školu s maturitou, jak je tomu v současnosti.

Učební plán

Navrhujeme zachovat stávající celkovou časovou dotaci pro první stupeň ZŠ i druhý stupeň ZŠ. Celkový počet hodin rámcového učebního plánu v RVP ZV by se neměl navyšovat, ale je možné ho případně mírně snížit. Disponibilní časová dotace by se neměla snižovat, doporučujeme ji naopak navýšit.

Další cizí jazyk by měl být volitelný (škola ho musí nabídnout všem žákům, ale ti si mohou vybrat jiný volitelný vyučovací předmět). Stávající povinná časová dotace vyčleněná pro další cizí jazyk by se tudíž přesunula do disponibilní časové dotace rámcového učebního plánu v RVP ZV.

Nedoporučujeme vytvářet nové vzdělávací obory a tříštit tak rámcový učební plán v RVP ZV. Naopak navrhujeme příbuzné vzdělávací obory spojit vždy pod jednu vzdělávací oblast (například avizovaný vzdělávací obor Technika by měl být součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce – do této vzdělávací oblasti lze případně zařadit i vzdělávací obor ICT, respektive nově Informatika).

Průřezová témata

Navrhujeme nahradit nejdůležitější tematické okruhy jednotlivých průřezových témat očekávanými výstupy (a příslušným doporučeným učivem), aby byla zajištěna stejná struktura, jakou mají jednotlivé vzdělávací obory. Tato změna umožní školám v ŠVP snadněji zařadit daný očekávaný výstup do konkrétního vyučovacího předmětu (nebo do odpovídajícího projektu či samostatného vyučovacího předmětu). Ve stávajícím RVP ZV již některé očekávané výstupy realizující obsah konkrétních průřezových témat jsou (například žák „rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj“), což vede ke zbytečné duplicitě (jsou totiž zároveň součástí tematických okruhů průřezových témat).

Jediné průřezové téma v RVP ZV, které je opravdu průřezové a prolíná se všemi vzdělávacími obory, je Osobnostní a sociální výchova. Ostatní průřezová témata lze vypustit, případně je formou konkrétních očekávaných výstupů přesunout do příslušných vzdělávacích oborů.

Modelové ŠVP

Modelový školní vzdělávací program může škole výrazně ulehčit práci při tvorbě vlastního školního vzdělávacího programu. Navrhujeme zpracovat minimálně dvě varianty modelových ŠVP:

1. Konkrétní modelový ŠVP s rozdělením očekávaných výstupů a příslušného učiva daných vyučovacích předmětů do jednotlivých ročníků.

2. Obecný modelový ŠVP s rozdělením očekávaných výstupů a příslušného učiva daných vyučovacích předmětů do větších celků (například pro 1. až 3. ročník, 4. až 5. ročník, 6. až 7. ročník a 8. až 9. ročník ZŠ), což umožňuje již stávající RVP ZV.

Pokud vzniknou modelové ŠVP, může být text RVP ZV velmi obecný a stručný, aby zbytečně nesvazoval školy, které si chtějí zpracovat vlastní originální školní vzdělávací program bez použití modelového ŠVP, nebo školy, které se hlásí k různým alternativním pedagogickým koncepcím (montessori, waldorfská pedagogika, Začít spolu, daltonský plán apod.).

Časový harmonogram prací na revizi RVP ZV

Dosavadní časový rozsah prací na velké revizi RVP ZV hodnotíme jako akceptovatelný, i když na připomínkování textu dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV měl být rozhodně vyčleněn delší čas než jeden měsíc, a to především v souvislosti s aktuální nouzovou situací (přijímání žáků z Ukrajiny), kterou musí řešit pracovníci škol prioritně a která je plně vytěžuje.

Časový harmonogram vyčleněný pro pracovní skupiny NPI ČR, které v současnosti nejsou ještě ani sestaveny, hodnotíme jako naprosto nedostačující: začátek činnosti pracovních skupin NPI ČR (květen 2022), zveřejnění 1. verze revidovaného RVP ZV (leden 2023). Za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV. Navrhujeme navýšit počet měsíců pro tuto činnost na dvojnásobek.

V Praze dne 21. dubna 2022

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Na jednoho školního psychologa vychází 4200 středoškoláků

V přepočtu na plné pracovní úvazky zaměstnávají aktuálně střední školy 101 psychologů. Na základních školách je to 403 psychologů. Na jeden úvazek školního psychologa tak připadá 4244 středoškoláků. V případě základních škol jde o 2391 žáků. Vyplývá to z údajů, které si od ministerstva školství vyžádal prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

V tomto školním roce navštěvuje 1285 středních škol 446 254 žáků. Na 4238 základních školách se učí 964 571 dětí. Jedná se o data k 30. září 2021, do kterých nejsou zahrnuti noví žáci z Ukrajiny.

„Školní psycholog je zaměstnán na plný úvazek málokdy, většinou se jedná o poloviční nebo i menší pracovní úvazky, takže musí objíždět více škol,“ vysvětluje Hana Mikulcová, zástupkyně ředitele na ZŠ, „fyzicky je tudíž počet psychologů ve školách přibližně dvojnásobný, to znamená, že psycholog působí jen na každé páté škole, což je naprosto nedostačující počet.“

Pozice školního psychologa se pilotuje z evropských fondů již od roku 2005, kdy byl spuštěn projekt VIP kariéra. Až do konce roku 2024 plánuje ministr školství Petr Gazdík pokračovat v nesystémovém financování formou tzv. šablon nebo skrze podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Problém je, že školní psychologové nyní dostávají pracovní smlouvu na dobu určitou, což je jen několik let po dobu trvání projektu,“ upozorňuje Radek Sárközi, „žák s podpůrným opatřením navíc může školu ze dne na den opustit.“

Od roku 2025 by měla nastat změna. Pozice školní psychologa bude financována přímo ze státního rozpočtu. Podle návrhu ministerstva školství, který je k dispozici na webu www.pedagogicka-komora.cz, by se měl počet psychologů zdvojnásobit. Pedagogická komora, z. s., má ovšem k ministerskému dokumentu řadu výhrad.

„Hlavní problém je, že se přechod na financování přímo ze státního rozpočtu týká pouze základních škol, ovšem školní psychology potřebují rovněž střední školy,“ uvádí Radek Sárközi.

Některé školy, na kterých školní psycholog již působí, upozorňují, že si od roku 2025 překvapivě pohorší. Zatímco nyní dostávají finance na plný úvazek tohoto pracovníka, podle plánů ministerstva školství to bude nově o polovinu méně...

Ministerstvo školství spojilo financování úvazků pro školní psychology s pozicemi speciálních pedagogů. Ředitel se bude moci rozhodnout, zda zaměstná jen jednoho z nich, a to na úvazek, který se vypočítává z celkového počtu dětí ve škole, nebo tento úvazek rozdělí mezi obě pozice.

„Toto propojení Pedagogická komora obecně podporuje, ovšem s výtkou, že musí být zajištěno, aby žádné škole neklesly finance v součtu na obě pozice dohromady oproti současnosti,“ říká Radek Sárközi.

Úvazky pro školního psychologa a speciální pedagoga budou počítány podle počtu žáků školy. Jsou ovšem navyšovány skokově. Například škola s 99 žáky bude mít nárok na 0,2 úvazku, škola se 100 žáky už na 0,4 úvazku. Škola se 749 žáky bude mít nárok na jeden plný úvazek, škola se 750 žáky dokonce na dva úvazky. Rozdíl je přitom vždy pouze o jednoho žáka více.

„Preferoval bych lineárnější odstupňování vždy po 0,1 úvazku na daný počet žáků školy,“ navrhuje Radek Sárközi, „například do 49 žáků 0,1 úvazku, od 50 do 99 žáků 0,2 úvazku, od 100 do 149 žáků 0,3 úvazku a tak dále.“

Problém může nastat, pokud se řediteli školy nepodaří najít na tyto pozice kvalifikované zaměstnance. Pedagogická komora, z. s., navrhuje, aby ředitelé mohli v takovém případě vyplatit tyto peníze školnímu metodikovi prevence nebo výchovnému poradci. Případně by je mohli použít na novou pozici sociálního pracovníka ve škole (někdy nesprávně označovaného jako sociální pedagog).

„Posílal jsem tento podnět panu náměstkovi Janu Marešovi, již uplynul skoro měsíc a stále jsem bohužel neobdržel odpověď,“ informuje Radek Sárközi.

V médiích se nedávno objevil požadavek několika neziskových organizací, aby školní psycholog a speciální pedagog byl přímo uveden v zákoně o pedagogických pracovnících. Pedagogická komora, z. s., stejný návrh podávala již v roce 2018 v rámci bohužel již zrušené pracovní skupiny ministerstva školství. Díky spolupráci s poslancem Jiřím Miholou (KDU-ČSL) se loni podařilo obě pozice do zákona přidat. Jako celek ovšem nakonec nebyla novela zákona o pedagogických pracovnících schválena. Podle prezidenta spolku Pedagogická komora není nutné, aby byly tyto pozice uvedeny přímo v zákoně.

„Pozice školní psycholog i školní speciální pedagog jsou již legislativně ukotveny v příslušné vyhlášce, a to včetně podrobného popisu pracovní náplně, není třeba mít vše v zákoně, klíčové je, aby školy konečně dostaly na tyto pracovníky dostatečné množství peněz,“ dodává Radek Sárközi.

Zdroje informací:

• MŠMT: Počty školních psychologů a dalších zaměstnanců ve školství

• MŠMT: Institucionalizace podpůrných pedagogických pozic (školní psycholog, školní speciální pedagog) v základních školách

• MŠMT: Navýšení financí na školní psychology a speciální pedagogy

• Vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních

• MŠMT: Věstník 7/ 2005 - Koncepce poradenských služeb poskytovaných ve škole (č.j. 27 317/2004-24)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: Navýšení financí na školní psychology a speciální pedagogy

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal na MŠMT dotaz ohledně v médiích avizovaného navýšení financí na pozice školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách. Celou odpověď z MŠMT zveřejňujeme zde...

• MŠMT: Dotaz k navýšení počtu školních psychologů a speciálních pedagogů na základních školách

• Aktuální počet úvazků: 854,89 školních psychologů a speciálních pedagogů
• Navýšení počtu úvazků o: 1 267,81 školních psychologů a speciálních pedagogů
• Nový celkový počet úvazků: 2 122,7 školních psychologů a speciálních pedagogů

Výpočty Pedagogické komory, z. s., z dostupných statistik MŠMT:

• Aktuální počet žáků ZŠ na 1 plný úvazek školního psychologa: 2.391 žáků
• Aktuální počet žáků SŠ na 1 plný úvazek školního psychologa: 4.244 žáků

Dotazník k velké revizi RVP ZV

Na webu MŠMT byl zveřejněn návrh textu Hlavních směrů revize RVP ZV k připomínkování. Očekávali jsme, že MŠMT zároveň zpracuje dotazník, jehož prostřednictvím budou moci učitelé vyjádřit svůj názor na konkrétní návrhy změn v RVP ZV (souhlas či nesouhlas). Protože se tak nestalo, vytvořili jsme v Pedagogické komoře vlastní dotazník, jehož výsledky zašleme MŠMT. 

V dotazníku najdete například otázku, zda má být další cizí jazyk na 2. stupni ZŠ volitelný, jestli se má do RVP ZV přidat nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ nebo zda se má snížit počet průřezových témat. Prosíme, pošlete odkaz na tento dotazník svým kolegům ve škole i mimo ni (potřebujeme, aby dotazník vyplnilo co nejvíce učitelů)...

• Pedagogická komora: Dotazník k Hlavním směrům revize RVP ZV

UPOZORNĚNÍ: Tento dotazník obsahuje výhradně uzavřené otázky. Pokud chcete zaslat MŠMT konkrétní připomínku, využijte formulář na oficiálním webu k velké revizi, kde zároveň naleznete kompletní návrh textu Hlavních směrů revize RVP ZV (92 stran v PDF) k připomínkování (doporučujeme zasílat nejen kritické výtky, ale zároveň podpořit konkrétní navrhované změny, s nimiž souhlasíte...):  https://velke-revize-zv.rvp.cz/zapojte-se

Předem Vám děkujeme za vyplnění našeho dotazníku. Nemusíte odpovídat na všechny otázky...

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Počty volných míst pro předškoláky

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zdroje dat k počtům volných míst v mateřských školách dle území nebo dle zřizovatelů. Nevyužitých kapacit v MŠ je aktuálně naprosté minimum (s výjimkou některých oblastí). S příchodem skoro 30 000 předškolních dětí (13 000 dětí do tří let a 16 000 dětí ve věku 3 až 5 let) z Ukrajiny bude nutné výrazně navýšit počty míst v mateřských školách a především v dětských skupinách. A to i s ohledem na skutečnost, že ve školním roce 2021/2022 přijaly MŠ skoro 33 000 dětí mladších tří let, které ovšem přijímat nemusejí (a nově ani nebudou moci v tak vysokém počtu přijmout, protože přednost mají pětileté děti v povinném předškolním vzdělávání, šestileté děti s odkladem povinné školní docházky a obecně děti starší tří let)...

• V mateřských školách je minimum volných míst pro děti z Ukrajiny
• IROP: Potřeba kapacit MŠ v ORP (Demografická predikce pro oblast kapacit mateřských škol zřizovaných obcí nebo dobrovolným svazkem obcí v jednotlivých ORP v období školních roků 2021/2022 – 2023/2024)
• PAQ Research: Naplněnost mateřských škol v ORP (Bydlení, trh práce, vzdělávání: Jak postupovat v integraci ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+)
• MŠMT: Mateřské školy – věková struktura dětí podle území/zřizovatele (Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele školního roku 2021/2022)
• MŠMT: Dotazník kapacity MŠ a ZŠ vzhledem k příchodu ukrajinských dětí
• MŠMT: Analýza absorbční kapacity MŠ a ZŠ
• MŠMT: Správní řízení krok za krokem – zápis k předškolnímu vzdělávání (manuál pro MŠ)
• 
  
• MPSV: Dětské skupiny a děti z Ukrajiny (Budování kapacit dětských skupin: investiční výzva v rámci NPO)
• PAQ Research: Kapacita dětských skupin v okresech (Bydlení, trh práce, vzdělávání: Jak postupovat v integraci ukrajinských uprchlíků v ČR 2022+)
• 
  
• Mapa škol s volnými místy pro ukrajinské děti a žáky (MŠ, ZŠ, SŠ)
• Věkové rozložení uprchlíků (interaktivní grafy)

Rozpočty veřejných škol (2022)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo tabulku s rozpočty jednotlivých veřejných škol na rok 2022.

• MŠMT: Finanční prostředky stanovené ministerstvem pro školy a pedagogickou práci školních družin, kterou jsou zřízené krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí v roce 2022
• MŠMT: Normativy pro regionální školství územních samosprávných celků na rok 2022
• Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2022
• Normativy soukromých a církevních škol na rok 2022

Měli by učitelé získat status chráněné osoby?

Ve školách narůstají případy agresivity. Časté je slovní napadání učitelů. Množí se i případy fyzického násilí. Pedagogická komora, z. s., proto vybídla politiky, aby se začali tomuto problému intenzivně věnovat.

„Očekáváme, že souvislosti s hrůzným činem na Středním odborném učilišti Ohradní v Praze se znovu otevře diskuse, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Oslovujeme ministry, poslance a senátory s návrhem, zda by nebylo vhodné do české legislativy implementovat status chráněné osoby, jak je tomu na Slovensku. Tam mezi chráněné osoby patří i pedagogičtí pracovníci.

„Český trestní zákoník definuje samostatně úřední osoby, mezi které ovšem učitelé nepatří,“ upozorňuje Radek Sárközi, „slovenskou právní úpravu, kde jsou považováni za chráněné osoby, považuji za vhodnější.“

Školský zákon sice obsahuje část „Práva pedagogických pracovníků“, ale jedná se o čistě deklaratorní text, který reálně právní ochranu učitelů nezvyšuje.

Otázkou, zda by měli být učitelé úřední osoby nebo chráněné osoby, se zabývá analýza Parlamentního institutu z roku 2013. Doporučuje se v ní jít spíše slovenskou cestou.

• Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby? (2013)
• První právní pomoc pro pedagogy (rozcestník Pedagogické komory) 

• Pološero: Jsem učitel, kdo je míň (ČT)

Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby

„Výše bylo popsáno postavení úředních osob z trestněprávního pohledu. V případě, že by postavení úředních osob podle § 127 trestního zákoníku nabyli také pedagogičtí pracovníci, vztahovala by se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku zmíněná výše. Pedagogickým pracovníkům by tak na jednu stranu byla zaručena zvýšená ochrana v podobě postihování protiprávního jednání, které má za cíl působit na výkon jejich pravomocí, ať už ze strany studentů, jejich rodičů či dalších osob, na druhou stranu by však nesli zvýšenou odpovědnost za výkon svých pravomocí v podobě postihu porušování svých povinností, a to i z nedbalosti, ale také v podobě přijetí úplatku v souvislosti s jejich pravomocí a odpovědností.

Otázkou tak zůstává, zda pedagogičtí pracovníci vykonávají veřejnou moc v takové míře, aby museli nést takovou odpovědnost. Srovnáme-li totiž jejich postavení s ostatními kategoriemi osob zařazenými v § 127 trestního zákoníku (soudci, státní zástupci, poslanci, senátoři, členové zastupitelstva, příslušníci bezpečnostních sborů atd.), lze zde z tohoto pohledu spatřovat určitou nerovnováhu. To ostatně dokazuje také slovenský příklad, kde pedagogičtí pracovníci namísto postavení veřejného činitele získali postavení chráněné osoby podle § 139 odst. 1 písm. h) trestního zákona.“

• Úřední osoba (Trestní zákoník)

Parlamentní institut: Slovenská úprava

„Postavení učitelů na Slovensku nebylo dlouhou dobu komplexně upraveno. Ke komplexní úpravě statusu pedagogických pracovníků došlo přijetím zákona č. 317/2009 Z.z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Zákon byl přijat na základě vládního návrhu zákona, tisk NRSR č. 958 o pedagogických zamestnancoch, který v odstavci 7 § 3 návrhu zákona původně zařazoval pedagogické pracovníky mezi veřejné činitele: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie verejného činiteľa.“ Návrh zákona však nevešel v platnost v tomto znění, ale pedagogové získali postavení chráněné osoby. Ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 317/2009 Z.z. tak stanoví, že: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie chránenej osoby.“ Status chráněné osoby je upraven v § 139 trestního zákona. Trestně stíhatelná je tak jakákoliv forma agrese vůči pedagogům, tj. i slovní. Trestní sazby u trestných činů spáchaných na chráněných osobách jsou pak vyšší.“

• Zákon č. 138/2019 Z. z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch
• Chránená osoba (Trestný zákon)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání

Slovenská právní úprava

Česká právní úprava